Další zajímavá místa

Osada Svatý Tomáš se nachází pod zříceninou Vítkův kámen přibližně 4km jihozápadně od Frymburku. Od roku 1992 je státem chráněn přilehlý horský smíšený suťový les s bohatým podrostem. A jak se sem z Frymburku dostat? Nejprve přívozem do Předmostí a z křižovatky tří silnic strmě vzhůru směrem doleva, do jižných svahů Zámeckého lesa.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

Zřícenina strážního hradu leží v nadmořské výšce 1035 m n. m. a je druhou nejvýše položenou zříceninou v ČR. Ve 13. století postavili hrádek Vítkovci ve 13. století. O století později přešel do majetku pánů z Českého Krumlova. V 17. století byl však opuštěn a od té doby chátrá. Dnes z hrádku zbyla jen část třípatrové hranolové věže na skále a obvodové zdivo některých stavení a část opevnění. Z Vítkova kamene se můžete rozhlédnout do krajiny. Uvidíte Lipno a při dobré viditelnosti také Alpské pohoří.

O Vítkově kameni psal i A. Stifter ve svých románech Hvozd a Vítek.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

Čertova stěna je žulový skalní útvar s typickým lavicovitým rozpadem, chráněný již od roku 1956. Národní přírodní rezervací je Čertova stěna a její okolí až od roku 1992. Leží asi 3km na jihozápad od Vyššího brodu a cca 16 km od Frymburku.

Součástí rezervace je kromě skalního masivu část říčního koryta Vltavy a oba protilehlé svahy nad řekou tvořené žulou s kamennými moři a solifukčními sutěmi. V korytě Vltavy jsou velké žulové balvany s dokonale zachovanými „obřími hrnci“, které vznikly erozí vody a písku v prohlubních balvanů. Hrnce vznikaly díky měkčím částem, které obsahuje žula, které se díky vodním vírům vymílaly. Na okolních skalách se uchovaly prosty reliktních borovic s podrostem vřesovce masového (stálezeleného keře podobného vřesu). Nachází se zde také četné druhy lišejníků.

Žulová balvanová suť je v různém stádiu zarůstání. Od bučin, a porostů smrku a jedlí. Suťových partiích jsou ojediněle i břízy, jeřáby, vrby, jívy a jedle.

Divoká romantika tohoto místa dala vznik mnoha pověstem a inspirovala také Elišku Krásnohorskou k napsání libreta pro operu Bedřicha Smetany Čertova stěna. Rarach řádil a postavil Čertovu stěnu, aby překazil Vokův záměr.

Přístup ke stěně je po zelené značce z Loučovic asi 2 km dolů k Čertovým proudům. Zde se musí přebrodit koryto Vltavy vystoupat po svazích. Také lze sejít přímo ze záhybu horní silnice asi 400 metrů po červené značce.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

Kanál byl postaven v letech 1789 - 1822. Projekt zpracoval schwarzenberský lesní inženýr Josef Fosenauer. Byl stavěn ve dvou etapách. 1. část, tzv. „Starý kanál“ o délce cca 31,5 km a 2. část „Nový kanál“ dlouhý 429 m. Celý kanál má i s přidruženými smyky necelých 60 km. Jeho spád je 0,5%.

Tato plavební stoka spojuje povodí Vltavy s povodím Dunaje. V době svého vzniku byla technickým unikátem. Dříve byl využíván k dopravě dřeva z těžko dostupných míst v šumavských lesích. Kanál byl původně určen pro plavbu polenového dřeva do Vídně. Bylo tu možné plavit kmeny dlouhé až 24 metrů. Pravidelná plavba dřeva do Rakouska byla ukončena v roce 1891, úplně skončila roku 1932.

Schwarzenberský kanál je významnou národní technickou památkou. Jeho část sloužila ještě původnímu účelu v roce 1962, plavba byla definitivně ukončena roku 1966. Některé kratší úseky jsou i dnes prací dobrovolníků obnovovány.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

Stezku na zalesněných svazích Perníku zřídili ochranáři přírody z Prachatic. Byla první naučnou stezkou tohoto druhu v jižních Čechách a druhou v republice.

Chcete-li se Medvědí stezkou vydat, musíte nejprve absolvovat cestu autobusem, či autem z Frymburku do Černé v Pošumaví a dále pokračovat vlakem až do stanice Ovesná - zde stezka začíná. Stezka vede po žluté turistické značce .

V první části stezky budete stoupat kolem bizarních skalních útvarů, které vznikly již ve starších čtvrtohorách intenzívním zvětráváním hrubozrnné žulové horniny. Různě tvarované skály a balvany dostaly od místních příznačné názvy jako:

V druhé části stezky vystoupáte až na vrchol hory Perník (1049 m n. m). Stezka vede dále lesem, po hrázi Jeleního jezírka a kolem osady Jelení Vrchy až ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Zde je možné se napojit na modře značenou stezku a vrátit se zpět do Nové Pece. Nebo pokračovat dále po žluté značce kolem „Medvědího kamene“ (r. 1856 tu byl zastřelen poslední šumavský medvěd) až k železniční stanici Černý Kříž.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

V rezervaci o rozloze 386,57 ha najdete nejvyšší vrchol české části Šumavy Plechý (1378 m n.m.), Plešné jezero, ledovcový kar a kamenné moře tvořené granitovými balvany.

Jezero je příkladnou ukázkou činností ledovce. Ledovec vyhloubil kar (ledovcový kotel) a navršil kamenný val 30 - 40 m vysoký. V nadmořské výšce 1090 m tak vzniklo ledovcové jezero o ploše 7,8 ha a hloubce kolem 18 metrů. V zadní části jezera se vyskytují vzácné druhy rostlin - šídlatka ostnovýtrusá a zevar příbuzný. Nad jezerem je skalní stěna se zbytky původních klečových porostů. Je jednou z mála šumavských lokalit s výskytem borovice kleče.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.

Na ploše 283,21 ha se rozkládá přírodní rezervace Mrtvý luh s údolním rašeliništěm. Nalézá se asi 6 km jihovýchodně od Volar nedaleko soutoku Teplé a Studené Vltavy. Rezervace Mrtvý luh je veřejnosti přístupná, platí však přísný zákaz vstupu do její centrální části.

Najdete zde porosty borovice blatky, která směrem do středu rašeliniště přechází ve vystoupavé formy. Na okrajích rezervace se vyskytuje ojediněle smrk a bříza pýřitá. Ve vlhčích částech, mezi porosty borovice blatky rostou některé chráněné druhy rostlin: suchopýr pochvatý, borůvka vlochyně, klikva žoravina, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá a prstnatec májový. Na sušších místech převládají smilky tuhé s vřesem.

Mrtvý luh je také významným místem pro entomologický výzkum. K nejvýznamnějším entomologickým nálezům tohoto území patří motýl Prossolania eunomia, který se v ČR vyskytuje ojediněle. Jinak patří výhradně do alpské fauny.

Bližší informace o jednotlivých městech a obcích, dopravě, otevíracích dobách, cenách apod. vám ochotně sdělí personál na recepci hotelu.